Fludarabin | 21679-14-1

Fludarabin je chemoterapeutický lék primárně používaný k léčbě určitých typů rakoviny, zejména hematologických malignit. Zde je přehled:

Mechanismus účinku: Fludarabin je nukleosidový analog, který interferuje se syntézou DNA a RNA. Inhibuje enzymy DNA polymerázu, DNA primázu a DNA ligázu, což vede k přerušení řetězce DNA a inhibici mechanismů opravy DNA. Toto narušení syntézy DNA nakonec indukuje apoptózu (programovanou buněčnou smrt) v rychle se dělících buňkách, včetně rakovinných buněk.

Indikace: Fludarabin se běžně používá k léčbě chronické lymfocytární leukémie (CLL), stejně jako jiných hematologických malignit, jako je indolentní non-Hodgkinův lymfom a lymfom z plášťových buněk. Může být také použit v určitých případech akutní myeloidní leukémie (AML).

Podávání: Fludarabin se v klinickém prostředí obvykle podává intravenózně (IV), i když v některých případech může být také podáván perorálně. Dávkování a rozvrh podávání závisí na konkrétním léčeném nádoru a také na celkovém zdravotním stavu pacienta a jeho reakci na léčbu.

Nežádoucí účinky: Časté nežádoucí účinky fludarabinu zahrnují útlum kostní dřeně (vedoucí k neutropenii, anémii a trombocytopenii), nauzeu, zvracení, průjem, horečku, únavu a zvýšenou náchylnost k infekcím. V některých případech může také způsobit závažnější nežádoucí účinky, jako je neurotoxicita, hepatotoxicita a plicní toxicita.

Upozornění: Fludarabin je kontraindikován u pacientů se závažnou supresí kostní dřeně nebo s poruchou funkce ledvin. Měl by být používán s opatrností u pacientů s již existujícím onemocněním jater nebo ledvin, stejně jako u těhotných nebo kojících žen kvůli možnému poškození plodu nebo kojence.

Lékové interakce: Fludarabin může interagovat s jinými léky, zejména s těmi, které ovlivňují funkci kostní dřeně nebo funkci ledvin. Je důležité, aby poskytovatelé zdravotní péče pečlivě přezkoumali seznam léků pacienta a sledovali potenciální lékové interakce.

Monitorování: Během léčby fludarabinem je nezbytné pravidelné monitorování krevního obrazu a funkce ledvin, aby bylo možné posoudit známky suprese kostní dřeně nebo jiných nežádoucích účinků. Na základě těchto monitorovacích parametrů může být nutné upravit dávku.